Moje oko

15. února 2012 v 10:49 | altermater
"Co by se stalo, kdyby...".
V květnu minulého roku jsem se radovala a relaxovala v Aquaparku ve Františkových lázních. Když jsem odcházela z bazénu, cítila jsem v oku bublinu. Pomyslela jsem si, že to je asi voda, a že se to vstřebá. Bohužel se to nevstřebalo ani do příštího rána. Zašla jsen tedy ráno k oční lékařce. Vše se odehrálo velmi rychle, protože byl den mého odjezdu a já jsem musela v 10 hodin opustit pokoj. Lékařka ordinovala jen v tamější Optice a neměla tam žádné přístroje. Jen mi posvítila do oka a řekla, že mám něco ve sklivci, že by se to mohlo rozpustit, a předepsala mi kapky. S úlevou jsem odešla a dál mému oku nevěnovala pozornost. Paní magistra sice za mnou volala, ať jdu v Praze k lékařce, ale nepokládala jsem to za důležité. Doktorka mi přeci nic takového neřekla. Přijel manžel, jeli jsme ještě na výlet do Vildštejna, dali si tam dobrý oběd. Oko jsem měla stále zaslzené a něco mi v něm překáželo. Po návratu domů jsem pochopitelně uklidila celý byt, druhý den jsem šla do práce, další den také. Měla jsem po týdnu dovolené práce nad hlavu. Oko mě začalo lehce bolet, a tak si povídám: "Asi bych měla jít k doktorovi". V poledne jsem zavolala svojí oční lékařce, ale nebyla tam. Pak přišla další klientka a já jí vyprávím o svém oku. Protože měla zkušenosti se svýma nemocnýma očima, řekla mi " Tak se na mě podívej tím bolavým okem". Udělala jsem to a zjistila, že jí nevidím. Oko bylo slepé! Byl to šok! Okamžitě jsem zrušila návštěvy dalších klientek, běžela domů a honem do nemocnice Motol na pohotovost.
Následovaly čtyři operace, dvě v Motole se nezdařily, pak jsem se náhodou dostala do péče Oční kliniky ve Fakultní nemocnici na Karlově náměstí. Tam jsem podstoupila dvě další operace. Sítnice se chytla a drží, ale už nikdy nebudu na oko vidět tak dobře a budu se muset vyvarovat těžkým pracem, sportům atd.
Od návštěvy oční lékařky ve Františkových lázních se nemohu zbavit pocitu viny a stále si říkám: " Kdybych navštívila svoji oční lékařku hned, měla bych oko zdravé".
Dále si říkám: " Kdybych se svěřila hned do péče Nemocnice na Karlově náměstí, nemusela jsem mít tolik operací a tím oko zničené." Kdybych nevěřila oční lékařce, kolegyni z pěveckého sboru, která mi řekla, že padání sazí, které jsem občas viděla už dlouho před tím, něž jsem oslepla, nic není, nemusela jsem zažít nic z popsaného. Bolest v mém srdci a výčitky z toho, jak jsem byla nerozumná, mě pronásledují ještě dnes. Vím, že člověk může dopadnout špatně, i když se svěří tomu nejlepšímu lékaři a slyšela jsem v nemocnicích hodně takových příběhů.
Ale:.... "Co by se stalo, kdybych šla hned k lékaři?" ..............Tentokrát to byla moje chyba!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Saklaus Saklaus | Web | 9. března 2012 v 14:24 | Reagovat

Ano. To rozhodně byla.
Ovšem buď ráda za to, co máš. Nemuselo se to povést vůbec...

2 Sorbona Morna Rocco Sorbona Morna Rocco | Web | 24. října 2012 v 4:20 | Reagovat

Keby, keby, keby.... Otázky, ktoré nikdy nedajú správnu odpoveď. Mohlo to dopadnúť horšie ale aj lepšie. Neviem ako je to u Vás, ale ja som zvyknutá na to, že keď mám nejaký problém, tak v 98% ma doktor odbije s tým, že je to somarina. Keď sa to už nedá vydržať a človek natrafí na normálneho doktora, zistí, že to nie je až taká somarina. No komu má človek potom veriť?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.